Prováděné úpravy
Už na pohled se zdálo, že moc náročných věcí na ní nebude třeba provádět. Spíše šlo o problémy,
které byly vyřešeny běhěm chvíle a víceméně pro zábavu.
Jediné, co nám majitelé řekli, bylo to, že prostě nejede (jezdila, ale už nejede). A nemusel jsem být
žádný Einstein, abych poznal, že bez baterky a s nefunkčním dobíjením to prostě nepojede.
Hlavní závada byla tedy celá elektrika vůbec. Další drobnosti, jako visící pravý zadní blinkr
nebo váznoucí přední brzda nestojí ani za zmínku, ale o všem píšu níže (jak jsme postupovali) -
pěkně po pořádku.
Komentáře ke všem opravám můžete přidávat pod každou z nich samostatně nebo můžete rovnou přejít na seznam komentářů.
| Stručný přehled: | |
| Zbývá dodělat: | |
|
|
Umytí motorky:
Jak už to tak bývá, nejdřív se každý snaží, aby jeho stroj vypadal co nejlépe a blýskal se. Tak jsme tak taky začali. Nemohli jsme čekat, až si z netu postahujeme servisní knížku a katalog ND, a tak jsme ji aspoň trochu omyli (abych byl přesný - teplou vodou s Jarem - to je překvapení, co?! :-) ) Nikdy bych ale nevěřil, jak dlouho takové mytí může trvat. Než se vyčistí každý záhyb rámu, každý paprsek kola, atd. To je pak práce na celý víkend! Proto jsem rychle rozhodl, že ji umyjeme jen zběžně.
Nejdřív jsem umyl řetěz a rozetu, protože pod nánosem starého oleje nebyli vidět. Četl jsem
něco o tom, že se to má vyprát v horkém petroleji nebo co, ale vyčistil jsem to opět za
pomoci jarové vody a také trochu Arvou (namazal jsem ho až na konec). Celkem to šlo a docela byl čistý.
Jako další byly na řadě ráfky, které šly také hodně pomalu. Chrom vzal už za ta léta za své,
takže nakonec vypadal nejlíp, jak mohl (leštěnku a podobné přípravky použijeme až na úplný závěr).
No nebudu to pitvat do takových detailů, každý má jistě svůj recept na umývání motorky.
Následovalo čištění kapotáže, leštění výfuku, profukování žeber, opláchnutí motoru, aj. Nejpoužívanější čistící prostředek
byla jarová voda (teplotu vody snad uvádět nemusím, ne?) a Arva.
Z dalších věcí se pročišťoval např vzduchový filtr, výfuk, dynamo a podobně. Jak se co "profukuje"
snad uvádět taky nemusím. Z fotek ale můžete poznat, že to všechno dlouho nevydrželo :-( a realizovat takové čištění
každý týden by asi nezvládl nikdo. Musíme se holt vyhýbat blátu a podobným sajrajtům.
| NAHORU | Komentáře (3) |
Celková kontrola:
Poté, co jsme si stáhli servisní knížku (nikoho doufám neurazím, když zveřejním odkud - http://www.webpark.cz/janousmi), jsme se vrhli na celkovou kontolu motocyklu. Začalo to asi kontrolou pneumatik (a zjistili jsme, že přední je perfektní - 3,00x18 - ale zadní je sjetá (vzorek místy ani nebyl vidět) - 3,25x18. K tomu jsme záhy zjistili, že je vevnitř přeseknutý drát, takže to při jízdě hází, jako by tam byla osmice. To byl další a velmi vážný důvod, proč koupit novou - viz dále).
Další v pořadí byl lak motorky (ten je docela slušný, až na odřeninu na předním blatníku a
kolem víka nádrže). Následovala zběžná kontrola, jako je zkoušení tlumičů, vůle kol, napnutí
řetězu (kryt chyběl), elektriky (ta nás vůbec trápila nejvíc. Hlavními příčinami byl chybějící akumulátor a
špatné 50W relé, o čemž píšu v dalších sekcích. Ale nesvítilo třeba koncové světlo, dálkové
světlo nebo brzdové světlo (vadný spínač - viz další opravu) a blinkry (nebyl přerušovač,
ale už je :-) - viz další opravu. Tyto problémy byly ale minutovou záležitostí, protože strčit drátek do
svorky umí asi každý. A kondenzátor s cívkou zatím neplechu nedělají).
Vůle lanek v bowdenech byla dobrá až na přední brzdu, ale pár kapek oleje to spravilo.
Větší kontrola byla u karburátoru. Podle knížky to má být Jikov 2926 SBD, takže tomu budu věřit :-)
S průchodností ani s celkovým stavem problémy nebyly, jen byla stále zanesená plováková komora
(to způsobovala rezivá nádrž, o tom ale v další sekci). Po konečných úpravách jsme nastavili jehlu na
myslím 3. zářez shora a šroub volnoběhu o 2 otáčky (?). Celkový výkon a tah se ale zlepšil
až po instalaci benz. filtru v hadičce (viz obrázek).
| NAHORU | Komentáře (11) |
Oprava blinkru:
Opravení pravého zadního blinkru bylo vcelku jednoduché. O co se jednalo? Tyčka, která
drží blinkr byla u upevnění zlomená a visela dolů.
Kabeláž nebyla nijak zasažena, takže stačilo málo a blinkr byl zase jako nový. Hned co taťka přivezl svářečku,
vrhli jsme se na to a bodli jsme ho zpátky na původní polohu. Poté stačilo svařené místo oklepa, přebrousit
a bylo hotovo. Nakonec jsme úchytnou tyčku tohoto blinkru (vlastně všech blinkrů) nastříkali
stříbřenkou a fajront (je pravda, že jsme váhali mezi černou a stříbrnou barvou těch úchytek, nakonec jsme to
teda vyřešili takto. Uvidíme, jak se to vstřebá :-) ).
Po vložení akumulátoru blinkry svítily jak šílené, ale neblikaly. Proto jsme koupili přerušovač za asi 150,- Kč a pak bylo všechno OK (mimochodem žárovky jsou 15W a přerušovač je na 6V - jeho montáž popisuju v samostatné sekci).
P.S.: Ti bystřejší z vás si možná všimli toho, že blinkr (a vlastně oba zadní) jsou
namontovány obráceně. A protože se těžko dostává k příchytným matkám z vnitřní strany
zadního blatníku. Otočíme je současně při demontáži zadního kola při přezouvání.
Je to také záležitost na deset minut - HOTOVO! Viz obrázek.
| NAHORU | Komentáře (0) |
Nový akumulátor:
Nový akumulátor - to byla věc, která se bezpodmínečně musela koupit jako první. Zkoušeli jsme čízu naopnout i bez něj na drc, ale nešlo to (jak jsme později zjistili, bylo vadné celé dobíjení - jaké překvapení u čezety :-) - snad kvůli 50W dvoucívkovému relátku (popisuju ve vlastní sekci). Zkoušeli jsme i baterku z našeho "Střepála", ale uznejte sami, že jsme toho po ní chtěli příliš (náhled).
Ale zpět k realitě. Po nové baterce jsem pátral snad týden na internetu a hledal co
největší rovnováhu mezi cenou a kvalitou (na motorku za litr a půl jsem nechtěl kupovat bůhvíjakou
drahou extra kapacitu). Už jsem měl tuším i vybrané, ale jen tak náhodou jsem zašel
do motoprodejny tu ve Val. Kloboukách a tam mi nabídli akumulátor zn. FIAMM 6V 6Ah (byla vlastně jediná
šestivoltová, kterou měli). Dal jsem za ni myslím 320,- Kč a byl jsem spokojený, že nemusím
platit žádné poštovné za baterie z netu.
Hned jsme ji namontovali, ale jako za trest zase nenastartovala. Je pravda, že nám to muselo někde v elektrice probíjet, protože se extrémě zahřívali kontakty připojené k baterii (a pojistka tam taky jako za trest chybí), ale po odstranění této závady dědovým známým elektrikářem konečně naskočila - skutečně byl skrat ve vedení ve spínačce. Ve zvuku motoru bylo ale poznat, že není něco v pořádku (náhled). To se ale asi bude řešit později, stejně tak jako upevňovací pás akumulátoru.
| NAHORU | Komentáře (1) |
Přepínač a přerušovač blinkrů:
Pro výměnu jsme se rozhodli proto, protože starý přepínač šel jen velmi těžce
přepínat. Je sice pravda, že originál je originál, ale pro citlivé a jisté ovládání
směrovek byl nový přepínač nepostradatelný.
Montáž nebyla nijak složitá, ale postupně se nový přepínač kazil, až blinkry odešly úplně.
Mysleli jsme si, že to bude zase někde v kabeláži, ale po otevření přepínače z něj
vypadly snad všechny zajišťující šroubky. Nejspíš nevydrželi vibrace motocyklu a vlastně se jim u 477-ky
ani nedivím. Nicméně známý měl tentýž problém a poradil nám. Nakonec jsme to vyřešili šroubkama samořezkama.
Sice je to trochu brutálnější způsob, ale zatím je klid.
Přerušovač jsme koupili asi za 130,- kč ve Zlíně v Motomixu a podle schématu na jeho
obalu bylo zapojení celkem bez problémů.
K pomoci jsem si pro jistotu stáhnul ještě
str. číslo 353 z Dočkalovy knihy (protože zapojení blinkrů je vlastně všude téměř shodné). Je pravda,
že blikání bylo příliš rychlé, ale šroubkem na přerušovači se dalo pohodlně regulovat.
Po ukončení instalace jsme vše vrátili do původního pořádku a zatím vše funguje bezchybně.
Celá operace byla tedy asi půlhodinkovou záležitostí.
| NAHORU | Komentáře (3) |
Páčka spojky:
Tato oprava byla vesměs nepotřebná, ale nakonec nám to přeci jen nedalo. Páčka spojky byla poněkud delší než páčka přední brzdy (možná je to tak i v originále - nevím), a tak už kvůli synchronii jsme ji vyměnili za stejný typ. Bylo to úplně v pohodě, protože právě tu, kterou jsme hledali, jsme měli na druhé motorce. Nebyl tedy žádný problém vyměnit je (i upevnění lanka jakžtakž sedělo, takže to byla, dalo by se říci, jen formální záležitost).
Tak mě nic nenapadá, co bych o tom ještě mohl napsat. Stejně myslím, že tento postup si moc lidí číst nebude, protože vyměnit páku spojky umí asi každý.
 |
 |
 |
|
| NAHORU | Komentáře (0) |
Výměna pístních kroužků:
Díky rachotícímu motoru jsem měl tušení, že bude v motoru něco špatně. A protože zvuk vycházel odněkud z prostoru válce, rozhodl jsem se sundat hlavu a válec a mrknout se na celkový stav pístu, válce a tak. Ještě předtím jsem čistil povrch pístu (tedy dekarbonizoval), přičemž jsem zjistil, že motorka je po prvním výbrusu. Tak jsem ve Zlíně koupil odpovídající kroužky (raději čtyři, což se posléze ukázalo jako dobrá úvaha) a na druhý den jsem se to chystal s dědou vyměnit.
Sundali jsme tedy hlavu a válec a mrkli se na to okem odborníků. Opotřebení válce bylo téměř
nepatrné (bez schodku po kroužku a bez propálenin pístu kolem kroužků) a zdálo se, že nebyla
ani přidřená. Píst neměl ani velkou vůli ve válci, ale když už jsme se do toho pustili, tak
jsme kroužky přehodili. Pomocí třech plíšků jsme kroužky vyjmuli a vyměnili za nové (jeden se nám při nasazování válce
na píst zlomil, protože nebyl správně umístěn v zámku - ještě že jsem koupil čtyři a ne jenom tři..).
Pístní čep (v bronzovém pouzdře) měl vůli pouze do stran, vertikálně žádnou. To rachocení může být tedy i tím (nepotvrdí mi to někdo???). V konečné fázi se nasunul válec na píst, pak hlava a do kříže se pečlivě dotáhlo. K našemu zklamání ale klepání přesto nepřestalo.
| NAHORU | Komentáře (8) |
Čištění nádrže:
Do čištění nádrže jsme se pouštět moc nechtěli (anebo se nám spíš nechtělo), ale postupem času
nás k tomu donutila sama motorka. Zezačátku jsme ani nevěděli, že bude potřeba ji nějak restaurovat,
ale ukázalo se, že to bude naprosto nezbytné.
Přišli jsme na to vlastně postupně, to když čezeta chvílemi při běhu motoru (tedy při zatížení) začala
vynechávat a cukala sebou. Stačilo však přidat víc plynu (zatůrovat) a přestalo to. S přibývajícím
časem se ale vynechávání stalo nesnesitelným. Proto jsme hledali závadu v palivové soustavě (o znečištěné
nádrži nás informovala neustále zanesená plováková komora) a našli jsme ji. Vypustili jsme všechen benzín
a hodlali se nádrž zevnitř nějakým způsobem vyčistit.
Všude, kde jsme pátrali po nějakých informacích, nám byl doporučován tento postup: Nasypat do prázdné (!!!) nádrže matky, střepy, broky, a podobné malé věcičky a třepat a třepat a třepat a třepat... No, nic moc způsob, ale prý jediná cesta, jak se zbavit rzi v palivové nádrži. Někde byl i tip, že se má celá nádrž se zmíněným obsahem přivázat tak na půl hodinky k míchačce, aby byla ulehčena práce :-) To se nám ale zdálo dost brutální a namáhavé, a sousedi by asi také nebyli dvakrát nadšeni, kdyby jim vedle baráku půl hodiny rachotila nádrž naplněná "bordelem" přivázaná k míchačce...
Tak jsme se rozhodli pro náš starý známý způsob - něčím to vypláchnout. Nastala ale další otázka: "Čím?".
Ne, Jarem to tentokrát fakt nebylo, ale bratranec navrhl horkou vodu s octem (brutus, co?). Na
nic lepšího jsme nepřišli, tak jsme to uskutečnili. Nevím, jestli to pomohlo, ale zatím jede docela v klidu.
(K ještě lepší čistotě benzínu přispěl palivový filtr)
| NAHORU | Komentáře (3) |
Informační štítek:
Pro nový štítek jsme se rozhodli, protože byl starý, nečitený, a vůbec - prostě to chtělo vyměnit (rozumíme si ;-) ). Není toho ale moc k napsání, protože je to prácička na 15 minut. Chtělo to jen odvrtat staré nýtky a dát nový štítek na stejné místo. Chvilku trpělivosti si žádalo hlavně jeho zakřivení, aby se od trubky rámu neodchlipoval, ale jak jsem napsal, víc jak čtvrt hodinky z mého času to neukouslo.
 |
 |
| NAHORU | Komentáře (1) |
75W relé:
Výměna relátka byla nutná po jednom zjištění. Po odpojení baterie za chodu motoru
na volnoběh by měl běh motoru prý zůstat nezměněný. To platí ovšem jen za jednoho
důležitého předpokladu - a to pokud mašina dobře dobíjí. Nám po odpojení samozřejmě
motor chcípnul. Proto jsme hledali chybu v dobíjení.
Nejdřív jsme přeměřovali kontakty regulátoru a jejich správnou vzdálenost. To dopadlo
dobře, takže jsme chybu vyloučili (což se později ukázalo jako ukvapené rozhodnutí).
Jako druhé jsme proklepli dynamo. Kontola kontaktů, přerušovače, kondenzátoru, uhlíků atd.
Jak jsme zjistili, ukázalo se, že je jen 6V/50W. To je asi při zapojení blinkrů málo,
ale tím jsme se nezabývali (výměna za 75W dynamo je v samostatném oddíle). Takže tady jsme zádrhel také nenašli.
Nicméně zajeli jsme za známým do sousední vesnice a ten nám bez jakýchkoliv rozpaků za stovku "daroval" jiný,
a to 75W regler (ten původní byl 50W). No, zkusili jsme je prohodit a ejhle - ono to po odpojení nezdechlo.
Tady je krásně vidět, že skutečně platí přísloví: Dvakrát měř a jednou řež! A u regulátoru pak obzvlášť !!!
Doplnění: Při psaní tohoto příspěvku jsem zapomněl uvést, že po výměně 50W regulátoru za 75W jsem odmontoval ze statoru dynama malou cívku s odporem (je vidět v jednom z výřezů dynama). Není to nezbytně nutné, ale je to vcelku zbytečné, protože 75W regulátor tento odpor nepotřebuje (měl by ho mít už v sobě). Klidně ale stačí tuto cívku odmontovat až při práci s dynamem - např. čištění a podobně.
| NAHORU | Komentáře (0) |
Výbava motocyklu:
Motocykly musí mít (podle zákona) tuto minimální výbavu:
- jednu náhradní pojistku
- po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla a nářadí nutné k jejich výměně
- lékárničku
Tuto výbavu samozřejmě máme. Je také dobré mít pár drobných věcí, které se vždycky někde na cestách hodí:
- sadu klíčů a šroubováků
- šestihranný klíč na svíčku (nástavec)
- izolepu, kousek drátu, hadr a podobně
- libovolné náhradní díly (kladívka, svíčku, kondík, ...)
Podle potřeby a individuálního uvážení si tedy s sebou můžete vozit i náhradní díly, jako jsou svíčka, kondík, kladívka, ...
Bylo by také dobré, aby byly nástroje kompaktní a "vhodně velké", protože na motocyklu toho místa
pro nářadí moc není.
Nesmí tomu být ale samozřejmě na úkor kvality materiálu. Se šroubovákem, který
se po silnějším tlaku ohne nebo zlomí toho moc na cestě neopravíme (někdy ale i tyto pomůcky můžou
vytrhnout trn z paty). Motolékárničku spolu se žárovkama v pouzdře máme umístěnou v protilehlém kastlíku od akumulátorového.
Ostatní vercajk je rádoby poskládán pod sedlem. Co se nevejde, má holt smůlu. Jinak si ale myslím, že
jsem schopný běžné poruchy s tímto vybavením odstranit. Alespoň na dojetí domů do dílny.
| NAHORU | Komentáře (2) |
Zpětné zrcátko:
Jezdit na motorce bez zpětného zrcátka je jako chodit poslepu. Alespoň teda v mém případě. Ne, že by se tak jezdit nedalo. Kdo si zvykne otáčet hlavu při každém odbočení nebo předjíždění, tak zrcátko nemá důvod instalovat. My jsme chtěli ale rozhodně aspoň jedno sehnat.
Zrcátko jsme vybírali celkem dlouho, ale nic extra nám do oka nepadlo. Navíc jsme měli trochu problém s tím, jak vyřešit
jeho uchycení. V tělese spojkové páčky byla díra skrz, takže závitové zrcátko tam nešlo hodit. Celkem mně ale helpnul kámoš,
který si kupoval nová zrcátka na emzetu (přecházel právě z jednoho na dvě), a to staré mně daroval. Mělo vespod taky závit,
ale byl dosti dlouhý na to, aby prolezl skrz díru a ještě zbylo místo na utažení matkou. No nevím, jestli je to profesionální
montáž, ale jakžtakž to drží (jen to nesmí být dotažené nafest, protože se potom kvůli tomu nevrací spojková páčka
zpátky nadoraz). Chvilku s tím snad pojezdíme.
| NAHORU | Komentáře (1) |
Nová pneumatika:
Výměna pneumatiky byla další věcí, která se nedala dlouho odkládat. Pokud měla motorka projít
technickou kontrolou, muselo být bezpodmínečně přezuto zadní kolo (přední bylo více méně v pořádku).
A nebylo to vůbec tak jednoduché, jak jsme předpokládali.
Nejvíce jsme se trápili s tím, kde plášť sehnat. V blízkém okolí a na internetu nebyly pneumatiky s
tím rozměrem, který jsme potřebovali - holt 18-ka plášť a 2,75 široký se shání hodně obtížně. (Možná se
někdo divíte, co je to za kravinu, cpát 2,75-ku na zadek. My jsme měli ale v úmyslu dát pneu z předku
na zadek a novou následně nainstalovat dopředu. Přední měla totiž šířku 3,00. Pak by rozměry seděly
podle techničáku.)
Nakonec jsme sehnali Barumku ve Zlíně tuším za 900,- jenom s šířkou 3,25. Takže má teď zetka 3,00 předek +
3,25 zadek - naštěstí to na technické prolezlo :-) Ale teď k samotné montáži.
Jak jsme zjistili, demontáž kola byla rychlou záležitostí. Nejprve se odpojilo táhlo zadní brzdy. Následně po odšroubování matice zadního kola se lehce vyjmuly zadní čelisti brzdy. Kolo se pak vyndalo z rozety a vysunulo ven z pod blatníku. Rozeta s řetězem, výfuk a jiné věci zůstaly na svém místě (viz obrázky níže). Plášť se pak klasickou cestou přezul. Nezapomněli jsme při tom na namazání krajů mýdlovou vodou, aby si pneumatika dobře sedla na ráfek. Případné výstupky nebo nesrovnalosti se doladily přefouknutím, popřípadě razantními (ale s mírou) údery kladiva na vyboulená místa. Opačným postupem se kolo namontovalo zpátky.
|
||
|
||
 |
 |
 |
| NAHORU | Komentáře (1) |
Brzdový spínač:
Spínač světel zadní brzdy byla věc, která chyběla úplně. Respektive jeho zapojení. Podle původního orig. nastavení je spínač umístěn na čepu páky nožní brzdy na pravé staně motoru. Je krásně přístupný po sundání páky. Měli jsme ale ten problém, že kontakty uvnítř toho tělesa byly nějak uvolněné nebo urvané či co. Zkoušeli jsme to hodněkrát opravovat, lepit i měnit (kontakty), ale vždycky se to vrátilo do stejného stavu. Je to vevnitř totiž celkem dost namáhané. Tak jsme se na původní spínač vys***.
Na levé straně motorky u táhla k zadnímu kolu byl přidělaný jiný systém. Byly tam přivařené 2 šroubky k uchycení nějakého spínače a na táhlu taky přivařená ploška, která měla sloužit k dotyku a aktivaci světla. Mysleli jsme, že je to udělané podomácku, tak že tam stačí dát vhodný "strojek", aby to šlapalo. V elektrikářství jsme nic nenašli a ve sklepě v haraburdí taky ne. Sehnali jsme to až ve Zlíně v normální prodejně s dílama na motorky celkem náhodně. Jmenovalo se to Brzdový spínač :-) Tak jsme ho tam vrazili. Problém byl ale s kontaktem. Ploška tlačila na kolík, co to šlo, ale nějak to nebylo ono. Chtělo to spíš nějak otočit nebo co. No chvilku jsme se snažili, ale dopadlo to tak, že šla ploška do kelu a spínání jsme zajistili pružinkou, jak je vidět na obrázcích níže. Citlivost se šteluje natahováním délky (tuhosti) pružiny a zatím to šlape skvěle.
 |
 |
 |
|
| NAHORU | Komentáře (5) |
Dekarbonizace:
Dekarbonizovat motorku jsem se rozhodl jednoho slunečného letního víkendu. Motor (hlavu,
píst, kroužky a výfukový kanál) jsme dekarbonizovali už dříve při výměně pístních kroužků.
Tak jsem se s chutí vrhnul na výfukový systém (i když z obavami, jak to dopadne - bál jsem
se zmodrání chromu vlivem velkého žáru).
Sundání a rozebrání byla otázka pár šroubů a matek, takže to šlo hladce. Pak sem si práci
rozdělil na 3 části - vyčištění kolena výfuku (mechanickou cestou), vyčištění tlumičů
hluku a nakonec výfukové trouby (obojí vypalováním).
Vnitřek kolena byl krásně průchozí, takže to stačilo jen něčím protáhnout a profouknout.
K tomu pomohl zlepšovák, o kterém jsem kdesi četl (myslím že v poradně na Jawamanii.info).
Na vrtačku připevněné roztřepené ocelové lanko. Karbon šel celkem v pohodě vyhnat.
Vypalování tlumičů bylo trochu náročnější, ale tam sem se s tím nemazlil. Vložky sem zavěsil
na drát nad ohniště a nechal vypálit na železo. Ocelákem a kompresorem šly pak zbytky
karbonu dobře dolů.
Výfuková trouba s koncovkou byly asi nejhorší. Vyšel jsem si radši na odlehlejší místo se
skleňáčkem benzínu, abych neprovokoval hasiče (benál byl obyčejný Special, kdyby se někdo
zajímal). Nalil jsem dovnitřku a zapálil. Zprvu to nešlo, ale chtělo to najít správnou
polohu, aby tam krásně táhl vzduch. Po chvíli se to rozjelo a až bylo po všem, tak se vypálený
karbon vyfoukal ven (popřípadě se mu pomohlo ocelovým lankem na vrtačce). Po práci mně
zbyl krásně čistý výfuk, ale bohužel taky celkem velký modrý flek na chromu. A jak naschvál byl
na viditelné venkovní straně. Takže smůla. Ale jízdním vlastnostem to nijak nevadí, takže
se tím dále nezabývám. Akorát to blbě vypadá, no ;-(
Možná až bude víc penízků...
 |
 |
 |
|
| NAHORU | Komentáře (4) |
Řetězové kolečko:
Právě řetězové kolečko je jedna z těch důležitějších součástí motorky. Ovlivňuje chování
motocyklu při jízdě, a to hlavně jeho akceleraci (sílu motoru) a maximální rychlost.
Změna těchto vlastností se docílí mj. změnou velikosti řetězového kolečka - udává se v počtu zubů.
Akcelerace a maximálka na sobě ale závisí nepřímoúměrně. Tzn. že zvýšení jedné z nich
způsobí snížení druhé a naopak. Menším kolečkem se zvýší akcelerace, větší rozměr zvýší
zase maximální rychlost.
Volba řetězového kolečka záleží hodně na tom, v jakém prostředí se s motorkou jezdí. Prostředí s převahou rovin si žádá větší kolečko, kopcovitý terén zvládne líp kolečko malé. A druhá varianta je právě náš případ. Tím se dostávám k samotnému problému. Původně bylo na motorce kolečko se 17-ti zuby. To bylo právě celkem moc, protože těch kopců je tady na valašsku hodně a na jízdě to bylo dost znát. Blbě se chytala hlavně čtyřka, protože motor neměl výkon na to, aby ji bez pořádného vytočení udržel (k tomu navíc také přispíval opotřebený válec => menší komprese a výkon). Výměna za menší velikost byla proto nezbytná (požadavkem bylo zmenšení o jeden zub na 16 zubů, 15-ti zubé kolečko by už ohybem dosti namáhalo řetěz). Kolečko jsem koupil ve Zlíně za cca. 150 Kč a montáž byla úplně snadná. Sundat řetěz a původní kolečko a opačným postupem dát všecko zpátky.
Může se zdát, že změnou velikosti řetězového kolečka o jeden zub se ničeho moc nedosáhne, ale opravdu to je znát. V našem případě se zmenšením zvýšila akcelerace a síla motocyklu na úkor maximální rychlosti. To jsme právě chtěli, protože se to dobře uplatní v okolním kopcovitém terénu.
| NAHORU | Komentáře (0) |
75W dynamo:
Výměna dynama byl další bod na cestě za požadovaným výkonem. Relé už vyměněné je, el. vodiče jsou jakžtakž v pořádku, a tak už zbývalo udělat poslední krok. Dynamo se skládá (jak asi každý Jawař / Čezetář ví) z pohyblivé části (= rotor) a nepohyblivé (= stator). Otáčením rotoru se v jeho vinutí vlivem magnetismu statoru indukuje stejnosměrný proud, který se 2 uhlíky "sbírá" z komutátoru rotoru. Výkon dynama by měl být dán u Jaw především typem rotoru a jeho vinutím, alepoň tak jsem se to někde dočetl. Elektrika ale není moje hobby, tak mně nezbývá nic jiného, než tomu věřit. Proto sem měnil jenom rotor, stator sem nechal původní. Výkon dynama před výměnou byl 50 W, což při zapojení blinkrů není moc. Právě proto máme vlastně doteď hlavní žárovku 15/15 W. No po posílení výkonu dynama už se snad konečně bude dát jezdit i po tmě.
V čem vlastně celá výměna spočívá? Postup je celkem jednoduchý, tak ho napíšu přesně tím způsobem,
jak jsem ho prováděl. Aby se rotor při práci neotáčel, je třeba zařadit rychlost. Pak je za prvé potřeba
odpojit veškeré vodiče od svorek dynama (tedy statoru). Jako druhá věc by se nemělo zapomenout na
vytažení 2 uhlíků z šachet. Jednoduchým odstraněním přítlačné pružiny se uhlík uvolní a jde poté
vytáhnout z šachty (při této příležitosti je vhodné délku uhlíků přeměřit - uhlíky kratší než 8 mm
by se správně měly vyměnit). Stator jde pak odšroubováním 2 šroubů z rotoru normálně stáhnout.
Po sundání statoru se odšroubuje šroub na vačce a pomocí 2 šroubováků se stáhne sama vačka. Rotor je
nasazen na kuželovém čepu, proto může být jeho demontáž náročnější. Do díry po vačce se ručně našroubuje
tuším 8ka šroub a po dorazu na dno se s citem přitahuje, dokud rotor neodskočí. Je dobré na šroub mezitím
poklepávat např. dřevenou paličkou, ale všechno hlavně s citem! On když se šroub utáhne příliš, poškodí
se mu závit na konci a pak jde hodně blbě vyšroubovat zpátky. Tak na to při práci myslete. Jo a po sundání
rotoru vám nejspíš vypadne aretační "červík", který udržuje rotor na správném místě a v nehybnosti vzhledem
k čepu, tak je potřeba dát bacha, aby se neztratil. A je vlastně hotovo. Zpětná montáž se provede
analogicky v opačném pořadí - červík, rotor na kužel, vačka, šroub, stator, uhlíky, vodiče. Rotor a vačka
si musí sednout až na doraz, žádná vůle ani mezera tam být nemůže.
Při práci s dynamem je nutné dbát na opatrnost, aby se nepoškodilo vinutí statoru nebo aby se nepokřivil čep nebo vačka. Po jakémkoliv úkonu s dynamem by se měl také přeměřit předstih a odtrh, blablabla... známe ty manuálová doporučení, že. (PS: Doufám že sem na něco nezapomněl, kdyžtak to doplním. Aspoň nekvalitní fotky z výměny jsou tu dole pod návodem.)
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| NAHORU | Komentáře (3) |
Přetryskování:
Vlastně tady není velice o čem psát, kromě toho, jaké trysky jsem vyměnil za jaké. Pak ještě jedině
můžu psát o důvodu, proč byla teda potřeba trysky měnit. Jednak kvůli tomu, aby se motoru ulevilo, páč
byl do té doby osazen menšíma tryskama a tím teda nedostatečně mazaný palivovou směsí. Za druhé, a tím
se pomalu blížím ke konci svého referátu ;-), jsem chtěl mít hodnoty trysek, stejně jako ostatní součásti
motorky, podle originálního továrního nastavení.
Původně jsem měl v karburátoru trysky menší, než by tam měly být. Jejich hodnoty ale radši psát nebudu, aby si je náhodou někdo nesprávně nezapamatoval.
Samotná výměna je jednoduchá, vyjmutí hlavní trysky se ale bez sundání celého karburátoru neobejde. Hlavní tryska je totiž umístěná kolmo vespodu karbu a jinak se k ní
dostat nedá.
Podle katalogu náhradních dílů by měla být ČZ 175/477 vybavena takto:
- Karburátor Jikov 2926 SBD
- difusor tedy přůměr 26 mm
- hlavní tryska 96
- volnoběžná tryska 50
- vzduchový šroubek 3/4 - 1 1/4 otáčky od dotažení
- jehla 2.zářez shora
Toto nastavení (zavěšení jehly a povolení vzduchového šroubku) platí pro motocykl
po záběhu. Pro záběh by bylo potřeba nastavit směs bohatší,
a to jak polohou jehly (zvýšit na 3.zářez), tak vzduchovým šroubkem (přitáhnout na cca 1/2 otáčky).
Moje momentální nastavení je HT 98, protože jsem jinou nesehnal, VT 50, jehla na 3.zářezu a šroubek
povolený o 3/4 otáčky. Není to sice přesně podle manuálu, ale to by asi ani být nemělo. Každá mašina je
jiná a musí se nastavit individuálně podle svých potřeb. Mně a potažmo i motoru právě toto nastavení vyhovuje.
| NAHORU | Komentáře (9) |
Výměna tlumičového oleje:
Sice tuto proceduru popisuju až teď, ale byla to vlastně jedna z prvních věcí, které jsme na motorce dělali. Při přejetí jakékoliv větší nerovnosti přední tlumiče bouchali a tak jsme se radši rozhodli vyměnit v nich olej (nehledě na to, že jsme netušili, kdy byly přední tlumiče vůbec naposledy naplněny resp. doplňovány).
Olej jsme měnili také proto, protože jsme věděli,
že to nebude nijak složitá operace - koupit tlumičový olej,
vylét starý a nalét nový. Alespoň jsme si to mysleli. Nakonec to opravdu nebyla až taková věda. Stačilo
vyšroubovat velký plnicí šroub nahoře (viz obrázek) a malý šroubek dole na konci tlumiče pro vypuštění
oleje. Potom se spodek samozřejmě opět zašrouboval a do každého ramena jsme nalili podle manuálu 120 ccm
nového oleje. Zašroubováním plnicího šroubu pak byla práce úspěšně dokončena.
Je pravda, že už je to nějaký pátek, co jsem olej měnil (min 4 roky), tak si už bohužel moc nevzpomínám, zda-li jsme měli s touto operací nějaké potíže nebo ne. Pokud na nějaké narazíte nebo si nebudete vědět rady, napište mně nebo do návštěvní knihy. Tam Vám určitě někdo z čezeťáků rád poradí.
| NAHORU | Komentáře (2) |
Startovací hřídel:
Bylo to přesně při konci motosezony, když jsem se chtěl jít ještě naposledy projet. Klasicky vytáhnu
mašinu před barák, nachystám ji k jízdě a začnu prošlapovat startpáku, když ta se z ničehonic zasekne v
kolmé poloze a nejde s ní pohnout. Nezbylo mně proto nic jiného, než motorku zase spakovat zpátky do sklepa
a alespoň s úlevou, že se mi to nestalo někde v terénu, jsem přemýšlel, co se vlastně mohlo stát.
Na druhý den jsem vypustil olej a otevřel motor ze strany primárního převodu, abych se podíval, co je špatně.
Na startovací hřídeli jsem si hned všiml ulomeného zubu, co zabírá při startování o segment. Nevěděl jsem sice,
jestli je vzpříčení páky způsobováno právě tím, ale celkem to odpovídalo charakteru problému a tak jsem si řekl,
že výměna hřídele přes zimu to jistě napraví.
Na jaro jsem ale trošku nestíhal, protože bylo přece jenom přednější dodělat školu. Mezitím se ale na objednávku hřídele přez internetovou inzerci čas našel. Montáž jsem ale dělal až po zkouškách. No, a abych řekl pravdu, moc mě nepotěšila. Hřídel jsem vyměnil, což zabere pár minut, páč se vytáhne stará hřídel a jednoduše se místo ní zasune hřídel nová. Tedy žádné složité rozebírání či stahování něčeho. Naněštěstí startpáka přeskakovala i nadále (ještě že jsem funkčnost otestoval "na sucho" bez utěsnění skříně a bez napuštěného oleje, jinak bych musel olej zase vypustit a párat se zdlouhavě s očišťováním karterů).
Když nebyl problém vyřešený výměnou hřídele, bylo mně jasné, že se budu muset podívat hlouběji do motoru.
Vybral jsem tedy spojku, sundal primární řetěz a startovací segment (díky celkem dosti vytahanému primáru a
díky tomu, že je spojkový koš u tohoto typu motoru usazen na rozpěrce, šel podle návodu v Dočkalově knize
sdělat řetěz naštěstí i bez stažení řetězového kolečka z kliky a teda bez stahováku). Co jsem uvnitř našel -
to jde celkem zřetelně vidět na porovnání unášečů vedle na fotkách (starý opotřebovaný a nově pořízený).
Vnitřek byl už dezolátně vymletý a tak bylo hned jasné, že je problém právě tady. No, jeho výměna byla pravda
trošku složitější, ale s bráchovou pomocí jsme to zvládli celkem v pohodě. Musela se z druhé strany motoru
stáhnout vačka poloautomatu a řadicí hřídel i s unášečem se pak mohla vytáhnout ven. Jen bylo třeba dávat
pozor na kolíčky v drážkách kalhotek, aby pod tlakem pružin při vysunování hřidele nevystřelili pryč.
Po zpětné montáži útrob motoru a opětovné zkoušce nanečisto vypadalo konečně všechno tak, jak má být. Následovalo tedy utěsnění skříně a nalití převodového oleje a práce byla hotová. Pár fotek rozebraného motoru je pro představu zobrazeno níže a připadné nejasnosti nebo rady můžete probírat v komentářích pod článkem.
 |
 |
 |
 |
| NAHORU | Komentáře (6) |
Kryt řetězu:
Postupně dopíšu informace...
Tachometr:
Postupně dopíšu informace...